Košík
0
0,00 Kč
KERA VITRAL
13.03.2021
Keramický materiál nazvaný kera vitral byl vyvinut v Keramických závodech ve Znojmě v roce 1967. Jeho zvláštní vlastnosti způsobilo složení keramické hmoty. Vysoký obsah kaolinu a bělavá barva jej vzhledem přibližovaly porcelánu a speciální příměs křemene a živic však zajišťovala jeho nadprůměrnou tvrdost a pevnost.
Kera vitral je materiál poměrně těžký, což však bylo považováno spíše za výhodu a důkaz trvanlivosti. Psalo se, že je "téměř nerozbitný" - odolný vůči otlučení, prasknutí i běžným detergentům. Zvládne i myčku, a protože jde o keramiku vysoko-žárovou, hodí se i pro zapékání v troubě.
Ideální je tedy pro použití v restauračním a hotelovém provozu. A v hotelech se kera vitralové servisy skutečně uplatnily. Používaly se například i v horském hotelu na Ještědu. Jídelní soubor pro Ještěd navrhl výtvarník Karel Wünsch (1932), který na jeho vznik vzpomínal takto:
"Tenkrát v Teplicích byly technické keramické závody, kde dělali izolátory na vysoké vedení a ještě jako přidruženou výrobu vyráběli hrníčky a podobné věci. A tam vyvinuli novou hmotu, pojmenovali to vitrál, a to bylo něco mezi porcelánem a keramikou, bylo to velice tvrdé, byla to vysoko pálená keramika na ty izolátory a na rozdíl od porcelánu se to dalo glazovat. Rozhodl jsem se tedy pro ten vitrál s tím, že ho nechám naglazovat na hnědo. A aby bylo všecko v pořádku, také jsem si nejdříve v té keramické továrně nechal udělat asi tři sady a nejdříve jsme to testovali doma. Manželka říkala, že je to těžký, že se to blbě bere do ruky. Pak právě přijel pan Pikal, a ten, když to viděl, tak se pro to nadchnul a on měl úžasné slovo ve své branži a těm ředitelům a náměstkům řekl: To je ono, to je přesně ono! A bylo to ono."
Pokud Karel Wünsch uvádí jako místo vzniku Teplice, nemusí se nutně mýlit, protože tam měly znojemské keramické závody skutečně pobočku; další zdroje uvádějí jako místo výroby (a vynálezu) kera-vitralu Znojmo i Teplice (designéři prokazatelně s vitralem spojení působili ve Znojmě).
A jak byly koncem 60. let kera-vitralové soubory hodnoceny po estetické stránce? Časopis Czechoslovak Glass Review uváděl, že výrobky svým robustnějším vzhledem výborně zapadají do tehdejší rustikální módy. V propagačním článku dokonce ohlašoval "návrat keramiky do současného interiéru a městských domácností", ovšem pro jistotu nezapomněl dodat, že se kera-vitral stejně dobře hodí i na víkendové chaty.
Jako první byly vyvzorovány šálky s podšálky a hrnky se svislým proužkováním, a to pod názvem Viktoria. Jejich návrhářem byl jistý J. Daniel. Už koncem 60. let však také vzniká první větší čajový, kávový a jídelní soubor Astra, opět připsaný J. Danielovi.
První série měly medově hnědou a olivově zelenou glazuru, později byl přidán ještě tmavě hnědý a modrý odstín. U všech se uplatnil jednoduchý reliéfní dekor, který mohl vyniknout v kombinaci s polopropustnou "skelnou" glazurou, jež ve vystouplých plochách bledne (řídne), zatímco v hlubších částech dekoru působí ve svém nejtmavším (nejsytějším) odstínu. Již začátkem 70. let se objevily také dekory kombinující zmíněné tmavé glazury s glazurou transparentní a dekorativním potiskem.
Zdroj: brusel58.blogspot.com, Citace a literatura: Milena Lánská (red.), Vzpomínky na Ještěd, Liberec 2015, s. 19., Časopis Czechoslovak Glass Review, roč. 1968: s. 385, roč. 1970: s. 46-51, 1972: s. 82-85., Obrázky: vlastní archiv, Instagram, Pinterest